V týdnu na přelomu července a srpna 2002 vyjelo ze Strašnic 18 více či méně mládežníků jako už tradičně na vodu – tentokrát to byla Ohře v úseku Tršnice – Radošov. Počasí nám tentokrát přálo téměř ukázkově, díky čemuž jsme jednak nestáli a každý den se nám podařilo ujet alespoň nějaký úsek řeky (byť cílové tábořiště Radošov, kde jsme v pátek končili, není z nejvzdálenějších); druhak se odrazilo v celkové zdravotní i psychické kondici účastníků, která byla nad očekávání bez karambolů. Řeka trpěla nedostatkem v jediné věci, bohužel podstatné – vodě. Díky omu se jindy bystré pasáže řeky měnily v kamenitá pole, která bylo třeba překodrcat, případně přebrodit stylem Burlaků na Volze. Denní úseky Tršnice, Šabina, Loket, Tašovice, Hubertus, Radošov vypovídají o tom, že postup nebyl tak rychlý jak by byl za jiných okolnost. Veškeré útrapy cesty však byly nakonec bohatě odměněny jezem v Radošově, kde právě nízký stav vody dovolil užít spoustu legrace.