“Slávek Klecandr je mírně prošedivělý dlouhovlasý chlap jako hora, kterému člověk rád a bez potíží uvěří, že dělal v dolech u Frýdku – Místku, v železárnách ve Vamberku i poustevničil v maringotce jako čerpač… I hudební historie Slávka Klecandra je poměrně košatá – pomineme-li tancovačkové kapely v mládí a zastavíme-li se u kapel, o kterých budete moci najít v dobových pramenech zmínku na celostátní úrovni, bude třeba vyjmenovat Bílé světlo z okruhu plastikovského undergroundu (od r. 1975), jazzrockovou Andromedu (r. 1976), či artrockový Prostor (1982-5).” (Časopis Folk-Country 6/2000).
Kapela Oboroh, jak ji znají posluchači folkové i rockové, křesťanské i jiné muziky, je zatím poslední v řadě, ale nikoli poslední Slávkovou aktivitou. Přichází sólové album “Protější břeh”, na něm se podíleli Slávkovi přátelé (Ivo Viktorin, Karel Markytán, Vlasta Redl, Blanka Táborská, Václav Klecandr). “Podmanivé kytary, tiché klávesy, éterický vokál Blanky Táborské a nad tím vším trochu unavený, ale prožitý a vědoucí hlas Slávka Klecandra, to je čtrnáctipísničková deska Protější břeh … (MF Dnes 9.11.2000). Na koncertě, který se konal 18. 4. 2001 zazněly písničky nejen z posledního alba, ale i starší, včetně překrásných biblických žalmů.

číst více →

Kontakty s evangelickým sborem v holandském Kesteren trvají již léta. Přátelé navštěvují Prahu se svým pěveckým sborem a také s nabídkou použitého oblečení, vzbuzující zájem všech nositelů tzv. „second-hand módy“, foto z návštěvy 25.března 2001.

číst více →

Na 1. adventní neděli, 3. prosince 2000, se konalo již tradiční adventní odpoledne s vystoupením dětského komorního orchestru, mládeže strašnického sboru a dramatického souboru s hrou Zdeňka Šorma.

číst více →

Výlet dětí, nedělní školy i střední generace v říjnu 2000 se skvěle vydařil, nejen díky krásnému, slunnému podzimnímu dni. Navštívili jsme i náš sbor v Brandýse nad Labem a setkali jsme se s farářkou Vendulou Glancovou, někteří zůstali v Brandýse až do večera na koncert Vlasty Redla.

číst více →

Tábor pro děti z celé republiky je zajímavý tím, že se v něm setkávají děti, které se nikdy předtím neviděly. O to důležitější je, aby vedoucí byli na tuto situaci připraveni a vytvořili dětem prostředí, v němž si na sebe rychle zvyknou, spřátelí se a mají radost z připraveného programu. Letošní hru napsal opět Tomáš Najbrt, děti v ní provázely Izrael na odchodu ze země otroctví přes poušť do země svobody. V téměř nepřetržitém programu, ve hrách, písničkách i v dovádění se děti učily vnímat svobodu jako dar.

číst více →